1. |
Kosti od bolesti
03:44
|
|
||
|
Zlosti od bolesti, verše od kosti,
myšlenky a špína, vzpomínky a vina.
Chceš to bez bolesti?
Čteš mi prázdný řádky, maso po libosti.
Čteš mi prázdný řádky, chceš to bez bolesti?
Učíš mě ztrácet,
snášet tíhu mý zlosti.
Máš věcí spousty, a chceš jich víc,
tak se jima přikrej když si myslíš, že tě zahřejí.
Vem si víc… Dnes je to správně.
Dnes je to správně …
Světlo svý odraž.
Tvůj stín si lehne.
Vem si víc… Dnes je to správně.
Za světlem pojď,
držím ti pár vteřin místa vedle mě?
Hledáš odpověď?
Je to podraz, vážně...
zdá se že tak málo chceš,
tak vem si víc, dnes je to správně.
Můžeš a chceš, věřím, slovo na zranění.
Je slovo na smutek, slovo na trápení.
Jsou slova na vodě, slova rozloučení.
Slova nestálá a smutek, definitivní a konečný.
Dnes je to správně.
Světlo svý odraž.
Tvůj stín si lehne.
|
||||
2. |
Otevřená krajina
04:59
|
|
||
|
… a ty mi říkáš
Nechci nic vidět. Nechci nic psát.
Nechci nic slyšet. Nechci znát obsah.
Nechci už dál tancovat a předstírat štěstí!
Ještě se těšíš? Chtěl bys tu znovu žít?
Nikomu nevěříš. A proto?
Chceš odejít. A hledat to?
Nic nedělám! Nemám na to vliv?
Znám svůj čas! Tvořím bez úsilí?
Žádný argument, jen imperativ.
Musíš se snažit, být žádoucí a předstírat štěstí!
Ještě se těšíš? Chtěl bys tu znovu žít?
Mám to v očích. Mám to na rukách.
Teď to stačí. Srdce mi puká.
Jedna soutěž pro všechny, jestli se zastavíš,
už k nám nepatříš.
Otevřená krajina. Chytne tě za slova.
Bezcitné sobectví. Dojde na placení.
Končí sezóna. Trubci ven z hnízda.
Husté oblasti, všechny ty významy.
Můžeš se prosadit prostřednictvím spotřeby.
Nechci úlevu, nehledám ji.
Index přetížení, zachovej mi.
Sáhni si na mě, rozbij mou hlavu.
|
||||
3. |
Příliš silný stroje
04:31
|
|
||
|
Mám jen hlavu je prázdná, a pak tělo co čeká.
Jedna ruka žádná zbraň, ta druhá tě hledá.
A jedna jak druhá, je chladná ne slepá.
Když tomu nerozumíš a říkáš
„já nevím, nepohnu s tím“,
pojmenuj to barvou,
spolu posunem ten stín.
Slzy ti vyschly, kdy?
Řeky a prameny, kde?
Teplo a klín, pouze ty!
Nechodíme polema, bojíme se tam.
Nezvaná návštěva,
nemáme se tam kam schovat.
Ruce prázdný a srdce zlý,
nenechávej nás tu samotný.
Nohy rychlý, instinkty vypjatý.
Čím dřív tím líp – Tomu chcem utýct.
Po kapsách ostrý kameny.
Nečistý, zato prudký úmysly.
O sobě jasný mínění.
Dávej si pozor na svou nenávist.
Nech ty svý zbraně za dveřmi.
Obrana území – Obava z násilí
Ztráty a nároky – Nejsme s tím srovnaný
Obrana listem, slovo je zbraní.
Jedno písmeno trnem. Pestré zbarvení.
Další nástroj na lhaní.
Jen žádný nápisy.
Loga a symboly.
Tě jenom prozradí.
Sterilní názory.
Tak prosté zjiištění.
Jistě jsi nejistý.
V podstatě nádherný.
Vidíš se Já, né Ty.
Příliš silný stroje, touhy a slabý zásady.
Dotkni se přímo zdroje.
Kam spěcháš, kde obzory?
|
||||
4. |
Zadní země
05:24
|
|
||
|
Zvedni ten příběh. Byl tu s námi vždycky.
Po svém ho dávej. Musej ho slyšet všicky.
Ty místa, totiž běžně nevidíš, ty který,
prostory mezi známým – tamty,
v každém městě je jich víc,
možná už víš, kde je najít?
Není v přítomné chvíli, kdy?
Čas jinak běží tady – slepý mapy,
žádný v pohodě cesty.
Jsi tu poprvý, schovej ten nůž,
když se bojíš – překvapený,
nikdo na to není úplně připravený.
Ještě můžeš odejít, jedno už víš,
budeš se dycky chtít už vracet zpátky.
Vyhnout se státu,
zóny úniku a vzdoru.
Žádný velký věci sebou,
jen nám brání v pohybu.
Jsme to my, koho si čekal tady?
Oba projdem mříží,
máme dvě různá jména,
já ty, můžeme tam i zpátky.
Vyhnout se státu,
zóny úniku a vzdoru.
Žádný velký věci sebou,
jen nám brání v pohybu.
Težký terény. Pouště a stepy.
Strmé hory. Džungle bažiny.
Močály mangrovy.
Bez státní kontroly – autority.
Trhliny a spáry, teplota nástroje, tlak.
Není nás tu víc, někdy sjetý, někdy sami,
utýct na chvíli – někdy jen tak.
Není v přítomné chvíli, kdy?
Čas jinak běží tady – slepý mapy,
žádný v pohodě cesty.
Jsi tu poprvý, schovej ten nůž,
když se bojíš – překvapený,
nikdo na to není úplně připravený.
Ještě můžeš odejít, jedno už víš,
budeš se dycky chtít už vracet zpátky.
Vyhnout se státu,
zóny úniku a vzdoru.
Žádný velký věci sebou,
jen nám brání v pohybu.
Pojď půjdem tam!
Všechny ploty znám!
Né, strach z konce.
Né, vteřiny věčnosti.
Né, jen teplo mi neber,
mezery mezi lidmi.
Né, nápadný mezery,
Né, prázdný jména.
Příště řekni nám dřív,
jestli tam půjdeš s náma.
Nejzazší okraje – nejlepší zážitky.
Težký terény. Pouště a stepy.
Strmé hory. Džungle bažiny.
Močály mangrovy.
Bez státní kontroly – autority.
Nejzazší okraje – nejlepší zážitky
Jizvy a požáry, stále jen, mezi kostmi, popelem – rohem svý cely, neboj se pojď sem,
puklinou ve zdi projdeme.
|
||||
NOISE melnik Czechia
hardcore band
since 1995-2005
as NOISE
reunion 2020
now
NOISE melnik
Czech Republic
bandzone.cz
If you like NOISE melnik, you may also like:
Pissed Jeans return with a barnstorming new LP in songs that swing from youthful optimism to sobering reality.
go to album
Bright New Disease
by Boris & Uniform
featured on Bandcamp Radio Jul 7, 2023
go to album
featured on Bandcamp Radio Jun 9, 2023
go to album
The Conquest Of Time
by Century
featured on Bandcamp Radio Apr 28, 2023
go to album
Peace Loving People
by Pardoner
The most slept-on band in indie music makes a welcome return with another A+ record mixing hardcore and slacker rock with jokes.
go to album
Olympia's Septic Yanks play perfectly snotty punk stripped down to its barest elements and pushed as far into the red as possible.
go to album
Trading majestic drone for smoldering assaults, the iconic Japanese outfit rekindle the leaden aggression of their early period.
go to album
